jarda hypochondr & dp

poslouchám

Zas další půlnoc vedle tebe

Tvý záda koukaj na moje

Za oknem noc ukrývá nebe

Jako Tebe v přítmí pokoje

Ze všech těch let a dnů i týdnů

Vím, jak tě bavit, hřát i zmást

Jsem obraz těch uloupených snů

Jsem tvůj zloděj, umím lhát i krást

Věty nám váznou, na rtech mrzne smích

A já se tu cítím, jak na poušti sníh

Poslouchám, co v uších mi zní

Že mám, co jsem chtěl

Že jsem ten poslední

Co jednou s Tebou na věčnost

Nabere směr, to jsem chtěl

Bylo by snad jít svou vlastní cestou

Tou lepší ze dvou možností

Jen sám tu pít a s hlavou čistou

Pryč od tvých úslov a něžností

Věty nám váznou, na rtech mrzne smích

A já se tu cítím, jak na poušti sníh

Poslouchám, co v uších mi zní

Že mám, co jsem chtěl

Že jsem ten poslední

Co jednou s Tebou na věčnost

Nabere směr, to jsem chtěl

sólo

Poslouchám, co v uších mi zní

Že mám, co jsem chtěl

Že jsem ten poslední

Co jednou s Tebou na věčnost

Nabere směr

Jak zůstat mám, když jen tvůj je ten sen

A mě v duši pálí náš den beze změn

Tak řekni, co bych pro Tebe udělat měl

Co bych chtěl

Zas další ráno vedle tebe

Tvý oči koukaj na moje

Zas chtěl bych s Tebou cítit nebe

Tady v tomhle přítmí pokoje.